Dýchací soustava zabezpečuje výměnu plynů. Tělo potřebuje pro svou činnost životodárný plyn kyslík. Ten získává činností dýchací soustavy, která přivádí ve vdechovaném vzduchu kyslík a z těla odvádí vodní páry a oxid uhličitý.

Tělo spotřebuje v klidu za 24 hodin 360 litrů kyslíku. Člověk vdechne za minutu 12krát až 18krát a při každém vdechu přijme 300 až 500 ml (tj. asi 1/2 litru) vzduchu. Hluboký vdech obsahuje 11/2 až 2 litry vzduchu.

Rozdělení

Dýchací ústrojí začíná nosem, kde se vdechovaný vzduch ohřívá a čistí. Nosohltanem jde vzduch do hrtanu, kde jsou hlasivky, které se účastní na tvorbě hlasu. Pokračováním hrtanu je průdušnice, která je uložena v hrudníku pod hrudní kostí. Průdušnici tvoří 18 až 20 chrupavčitých prstenů. Větví se stromečkovitě na průdušky, ty pak na stále menší průdušinky, které končí plicními váčky podobnými vinnému hroznu. V nich se uskutečňuje přenos kyslíku z vdechovaného vzduchu do krve a odevzdání oxidu uhličitého z krve. Říkáme, že krev se v plicích okysličuje. Plicní váčky a průdušinky s průduškami pokrývá vlastní plicní tkáň, která vytváří plicní laloky. V pravé plíci jsou tři a v levé dva plicní laloky.

Dýchací pohyby provádí hlavní dýchací sval bránice, která odděluje hrudní dutinu od břišní, a mezižeberní svaly. Plíce jsou pokryty blanou – poplicnicí, hrudní dutina pohrudnicí. Mezi těmito blanami je pohrudniční dutina, v níž je záporný tlak, což způsobuje, že plíce jsou za normálních okolností rozepjaté. Okysličená krev přichází z plic do srdce, odkud se odvádí do celého těla.

Poranění

Nebezpečným úrazem dýchacího ústrojí je bodná nebo střelná rána, jež pronikne do pohrudniční dutiny. Vnikne-li do tohoto prostoru vzduch, dochází k splasknutí plíce a jejímu vyřazení z činnosti. Tento stav se nazývá pneumotorax.

Pádem nebo nárazem vzniká zhmoždění hrudníku a zlomení žeber, jejichž úlomky mohou poškodit plíce. Při silných úderech vzniká krvácení do plic nebo do pohrudniční dutiny. Vdechnutí cizího tělesa do hrtanu hrozí zadušením. Zadušení hrozí i při bezvědomí v poloze na zádech, kdy zapadlý jazyk může bránit přístupu vzduchu do plic.

Zdroj: J. Junas, PAPP