Elektřina lidem pomáhá, ale může působit i záporně. Vznikají úrazy elektrickým proudem, jejichž čtvrtina končí smrti. V létě se vyskytují zasažení přírodní elektřinou – bleskem.

Elektrický proud vyvolává změny v nervových ústrojích, která dráždí nebo ochrnuje. Způsobuje křečovité stahy svalů. Říkává se, že elektřina člověka „drží“. Postižený nemůže pustit z rukou předmět nabitý elektřinou. Křečovité stažení postihuje i bránící – hlavní dýchací sval a srdce. To vede k okamžité zástavě dýchání a srdeční činnosti. V mozku elektřina vyvolává ztrátu vědomí.

Elektřina působí na těle také tepelné změny, které se v místě účinku elektrického proudu projeví jako popáleniny třetího stupně. Stejnosměrný proud je méně nebezpečný než střídavý. Střídavý proud o napětí 220 V může už způsobit těžké poškození těla. Účinek elektrického proudu na lidské tělo je závislý na vodivosti, která se zvyšuje vlhkou obuvi a mokrýma rukama. Při zasažení bleskem vznikají na těle modravě stromečkovité kresby. Lidově se říká, že blesk zanechal svou podobu. Ve skutečnosti jde však o ochrnutí podkožních cév.

První pomoc

Zasažení elektrickým proudem nebo bleskem vyvolává často zdánlivou smrt, nebot‘ plíce a krev nejsou dostatečně zásobeny kyslíkem. Proto je nutný okamžitý zásah kříšení. Je-li postižený stále ještě v okruhu působení elektrického proudu, tj. leží-li na něm drát vedení nebo svírá-li v ruce drát či vypínač, musíme uvolnit pojistky, vytáhnout zástrčku, vypnout vypínač nebo uvolnit postiženého z dosahu působení proudu oddálením vodivého předmětu suchou holí nebo odtažením těla postiženého od vodiče.

Ovšem takovým způsobem, abychom se sami nedostali do okruhu působení proudu. Zachránce má stát na suché dřevěné desce nebo na silnější gumové podložce. jakmile se postižený probere z bezvědomí po úspěšném umělém dýchání, podáme mu hodně tekutiny – ne však alkohol ani černou kávu. Popálené plochy ošetřujeme jako popáleniny. Raněného přikryjeme pokrývkou a snažíme se dostat ho co nejrychleji do nemocnice.