Žindava evropská roste ve stinných, poněkud vlhčích lesích v oblasti bučin. Bučinný obvod středoevropských lesů provází od pahorkatin až do hor. Největšího rozvoje však dosahuje v středohorách s humidním podnebím.

Roste na úrodných, pro vzrůst lesa příznivých stanovištích (půdách), Roste-li v kulturních porostech smrkových, je to známkou, že na nich není ještě patrná degradace půdy, že je smrk pěstován na stanovištích bývalých smíšených listnatých lesů teprve kratší dobu, nebo že v bezprostředním sousedství kulturních smrkových porostů jsou lesy bukové nebo jedlovo bukové. Rostlina okoličnatá, eurasijského rozšíření. Botanicky je zajímavá tím, že podobně jako jarmanka má jednoduchý okolík. Rozkvétá v květnu a červnu. Fytocenologicky a stanovištně typologicky rostlina velmi důležitá.

Zdroj: A. Mezera (Rostliny našich lesů)