Patříte ještě k těm, kteří museli do školy povinně nosit natrhaný šípek? Pak vám nemusíme příliš růži šípkovou představovat. Je to v našich končinách velmi hojně rozšířený keř s pichlavými trny, hezkými květy a plodem v podobě červeného šípku. Růži se, kromě šípku, také jinak říká planá růže, divoká růže či trnová růže.

Sbíráme…

V září a říjnu sbíráme zralý plod růže, tzv. šípek do doby, než začne měknout. Poté ho uměle sušíme do 60 °C a následně ještě necháme dosušit při pokojové teplotě, a tak si uchovává vitamín C. Vysušená droga je oranžovo červená nebo světle červená, kysele trpká a není cítit.

Šípek obsahuje

Jak jsme již psali, tak šípek obsahuje vitamín C, ale i B a K, třísloviny, organické kyseliny, cukry, flavonoidy, silice, slizy, pektin, vanilin, kyselinu nikotinovou, karoten, fosfor, vápník, draslík, hořčík, taniny atd.

Léčivé účinky

Šípek má vynikající účinky na zánět močových cest a ledvin, při písku a kamenech v močovém měchýři, žlučníkových kamenech rovněž pomáhá při kolice žaludku, nachlazení, kašli, při horečkách, průjmu, ateroskleróze, při nemocech žaludku, snižuje cholesterol, bolestech v krku, čistí krev, má močopudný účinek, používá se při špatně se hojících ranách a pro zlepšení srůstu kostí po zlomeninách.

Využití šípku

Čaj ze šípků lze připravit dvěma způsoby:

Čaj I.: hrst čerstvých šípků povaříme 10 – 20 minut v jednom litru vody. Poté šípky rozmačkáme a pokračujeme ve vaření. Pak vylouhujeme a pijeme.

Čaj II.: 20 g sušených šípků rozdrtíme a přes noc necháme namočení v jednom litru studené vody. Druhý den zahřejeme těsně pod bod varu, pak scedíme, ochutíme medem a podáváme. U sušených šípků odstraňujeme štiplavé chloupky.

Šípková moučka: používá se jedna lžička po jídle.

Kuchyň: ze šípků lze udělat víno, marmeládu, kompot, ale opět nejprve odstraňte chlupaté nažky. Z čerstvých okvětních lístků lze připravit sirup.

Šípky nemají žádné vedlejší účinky, můžeme vypít více jak litr denně, jen častěji budete chodit na toaletu.