Zatímco medicína hledá stále účinnější léky proti nakažlivým chorobám, zkoumá se v některých státech možnost využít původců nakažlivých chorob, zejména bakterie a plísně a jejich jedovaté výměšky, jako zbraně k vyvolání hromadného onemocnění a smrti lidí a zvířat. Bakterie jako zbraň použili už Japonci v Číně a Američané v korejské válce.
Protože jde o živé organismy používané k boji, nazýváme tyto zvláštní druhy zbraní biologickými bojovými prostředky. Předpokládá se, že by se nejspíše použily choroboplodné zárodky tyfu, úplavice, cholery a moru.
Způsob použití biologických zbraní má různé možnosti. Choroboplodné zárodky lze rozsévat rozprašováním z letadel, zamořením potravin nebo vody, plněním leteckých pum nebo dělostřeleckých granátů infikovaným hmyzem a jinými infikovanými předměty-peřím, listím-nebo konečně přímým rozhazováním těchto zamořených předmětů z letadel. K nákaze dojde pak i přímým stykem s nakaženými lidmi nebo zvířaty.
Před běžná opatření. Předběžnou ochranou je zvyšování odolnosti obyvatelstva, správná životospráva, ochranné očkování a dodržování hygienických a protiepidemických zásad.
Zákroky při napadení
Při napadení bojovými biologickými prostředky je nutno použít ochranné oděvy a masky, okamžitě hlásit přesné místo výskytu podezřelých předmětů nebo hmyzu, provádět sběr pod odborným dozorem a vyhledávat nemocné osoby a zvířata.
Zabránění následkům
Následky napadení je možno účinně omezit izolací nemocných nebo podezřelých z onemocnění, dezinfekcí zasažených míst, hygienickou očistou a hromadným očkováním obyvatelstva.
První pomoc
První pomoc při zasažení biologickými zbraněmi se musí provádět v rámci zásahů civilní obrany pod vedením pracovníků zdravotnické služby. Účinné je použití „osobního zdravotnického balíčku“.
Zdroj: J. Junas, PAPP
