Vytrvalá luční bylina, 30-100 cm vysoká, s krátce ukousnutým a ztlustlým oddenkem, z něhož vyrůstají četné postranní kořeny. Vzpřímená a většinou silně rozvětvená, naspodu dutá a slabě přitiskle chlupatá a mnohokvětá lodyha má naspodu přízemní řapíkaté, dlanitě 5-7 klané listy o 3 dílných úkrojcích, s úseky zastřihovaně zubatými až rozdělenými v kopinaté cípy. Prostřední lodyžní listy jsou jednodušší, jinak však podobné listům přízemním, ale kratčeji řapíkaté. Nejhořejší listy jsou přisedlé a až ke spodu rozdělené v čárkovité úkrojky. Žluté pětičetné květy měří 20-24 mm v průměru a jejich stopky jsou oblé, nerýhované a měkce chlupaté. Kališní lístky jsou přitiskle chlupaté; nápadně lesklé zlatožluté plátky korunní mají medník zakrytý čtvercovou šupinkou. Květ obsahuje četné tyčinky a také početné pestíky, jež se za plodu mění ve vejčitě okrouhlé, slabě smačklé nažky, opatřené krátkým a skoro přímým zobánkem. Rozkvétá od května do podzimu.

Je to velice hojná bylina; roste obyčejně ve velikém množství na vlhčích lukách, u příkopů a na travnatých místech v lesích a sahá z rovin až dosti vysoko do hor (např. v Alpách stoupá místy až na 2 530 m). Pryskyřník prudký je bylina jedovatá a čerstvý nemá být konzumován ani dobytkem. U člověka působí puchýře na kůži. Louky, kde tato rostlina hojně roste, skýtají méněcenné seno. Možno je zlepšiti částečným odvodněním nebo častým sečením.

Zdroj: A.Pilát, O.Ušák