Krvácení je nejčastěji způsobeno poraněním, jde o úrazové krvácení. Může však být způsobeno i nahlodáním cévy chorobným (tuberkulózním, rakovinným, vředovým) procesem. Tak vzniká neúrazové krvácení. Úrazové krvácení je jedním z hlavních znaků každé rány. Náraz, řez, bodnutí porušuje stěnu cévy, která se otevře a vytéká z ní krev.

Srážení krve

Krev má důležitou obrannou vlastnost – srážlivost, která může bez vnějšího zásahu zastavit menší krvácení, zejména krvácení z vlásečnic. Krevní sraženina totiž ucpe otvor v cévě, který vznikl poraněním. Někdy se krvácení samo zastaví stahem cévy.

Krvácivost

U některých osob se prodlužuje krvácení. Příčinou tohoto jevu je porucha složení krve. Může se týkat např. krevních destiček, které jsou jedním z hlavních činitelů při srážení krve. Prodloužení krvácivosti nad hranici normálu nazýváme zvýšenou krvácivosti. Člověk, který jí trpí, může i při krvácení z drobných cévek z malých ran ztratit velké množství krve. Při krvácení se však nesmíme zcela spolehnout na srážení nebo samovolné zastavení krvácení a musíme raněnému okamžitě pomoci.

Následky krvácení

Hlavním nebezpečím krvácení je rychle vznikající nedokrevnost tkání, ztráta krve, která vede k poruše činnosti ústrojí, zejména mozku, srdce a plic, následkem nedostatečného okysličování.

Druhy krvácení

Vytéká-li krev z rány nebo z otvorů tělních, vzniká vnější krvácení. Hromadí-li se krev v tělních dutinách, mluvíme o vnitřním krvácení. Z vnějších krvácení je nejčastější krvácení z ran. Při poskytování první pomoci je třeba znát tyto druhy krvácení podle typu poraněné cévy:

1. Vlásečnicové – vzniká při povrchních ranách. je plynulé a prosakuje po kapkách.

2. Žilní – vzniká při hlubších ranách – řezných, bodných. Krev teče proudem, je tmavě červená.

3. Tepenné – vzniká při hlubokých, sečných, bodných ranách. Krev z poraněných tepen, v nichž je značný krevní tlak, rytmický vystřikuje a má jasně červenou barvu.

4. Smíšené krvácení – vzniká, když v ráně krvácí současně žíla i tepna. Je nejčastější.

Zastavení vlásečnicového a žilního krvácení

Zastavení krvácení je prvořadým zásahem první pomoci při každém ošetření značně krvácející rány. Tato pomoc musí být rychlá a důsledná, nebot‘ každá větší ztráta krve při úrazu je úbytkem sil a nakonec i života raněného. Čím větší ztrátě krve zabráníme, tím méně bude starosti s raněným při odborném ošetření a o to menší budou následky možného vykrvácení.

Zastavení vlásečnicového krvácení

Při vlásečnicovém krvácení se ztrácí poměrně málo krve. Toto krvácení můžeme rychle zastavit přiložením čistého mulu na krvácející místo. Na mul položíme vatu a ránu obvážeme. Není-Ii zrovna po ruce mul ani obinadlo, lze krvácející místo obvázat čistým kapesníkem. Na ránu nedáváme žádné „chlupaté“ látky, protože na chloupcích ulpívají bakterie, které potom způsobují hnisání. Totéž platí i o vatě.