Tato modře kvetoucí rostlina se objevuje i v naší přírodě kolem cest nebo v zahradách. Málokdo by ale věřil, že se lupina objevuje mezi rostlinami konzumovanými lidmi již 2 tisíce let.

Pěstovali ji starověcí Egypťané, Řekové, Římané i jihoameričtí indiáni. Ještě dnes patří lupina andská k základním potravinám v Bolívii, Peru, Chile, Ekvádoru a Argentině.

Charakteristika

Lupina patří podobně jako hrách, fazole, čočka nebo sója mezi bobovité, jejichž plody jsou uloženy v luscích. K jejím vlastnostem patří schopnost vázat vzdušný dusík, kterým obohacuje jako přírodním hnojivem půdu a přetváří jej na hodnotné bílkoviny. Divoké lupiny jsou hořké a obsahují alkaloidy, dusíkaté, většinou alkalicky reagující substance, které jsou ve větším množství jedovaté. Hořká chuť se ztratí namáčením nebo vařením. Dnes existují vyšlechtěné rostliny kvetoucí bíle, žlutě či modře, známé jako sladká lupina.

Obsah

Semena vyšlechtěné lupiny jsou bohatá na hodnotné bílkoviny, zdravé tuky a minerály. Obsahem proteinů předstihují i podzemnici olejnou, čočku a dokonce i sóju. Sladká lupina představuje vítanou alternativu pro vegetariány a vegany. V malém množství se dnes vyskytuje v různých potravinách. Tuků obsahuje lupina skoro stejně jako sója, je v ní ale větší množství mononenasycené kyseliny olejové, kterou najdeme v ořechách, olivovém oleji a avokádu.

Dále jsou semena bohatá na vápník, draslík, hořčík, zinek a železo, stopové prvky a vlákninu. Významné je také množství karotenoidů, vitamínu E a vzácného vitamínu B12 a rovněž všech esenciálních aminokyselin.

Všechny luštěniny obsahují podobně jako maso puriny, látky podporující tvorbu kyseliny močové. Podíl purinů je však u lupiny mnohem nižší než u ostatních luštěnin či masa, a proto je to potravina obzvlášť vhodná pro nemocné revmatismem nebo dnou a také pro alergiky, kteří ji snášejí lépe než ořechy nebo sóju. Je také méně nadýmající, má nízkou kalorickou hodnotu a pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu a cukrů v krvi.

 Použití

Existuje tofu z lupiny pod názvem „Lopino“, které lze přísadami ochutit na sladko nebo na kořeněnou až ostrou chuť. Rozemletím semen lze získat bezlepkovou mouku, z níž se peče chléb a další druhy pečiva, nebo vyrábějí těstoviny. Doma můžeme z lupinové mouky také péct, je ale třeba ji smíchat s normální moukou tak, aby lupinové bylo cca 10%. Mouka i „Lopino“ se používá k přípravě omáček, zavářky a dezertů.