Při poranění kostí a kloubů je nejdůležitější zklidnit poraněnou část těla. Toho docílíme znehybněním, které se uplatňuje i v odborném léčení.

Znehybnění má význam jako ochrana před rozšířením ranné infekce a jako hlavní prostředek pro zmírnění bolesti, aby se předešlo šoku. Uplatňuje se hlavně při poranění kostí a kloubů. Jeho cílem je především zajistit, aby se kostní úlomky v místě zlomeniny nepohybovaly a udržely se ve správné poloze, což v rozhodné míře přispívá k odbornému chirurgickému ošetření a k rychlejšímu zhojení zlomeniny. Dále pak znehybnění zlomeniny chrání okostici a tkáně v sousedství, jako svaly, nervy a cévy, před poraněním ostrými úlomky a brání tak vzniku bolesti a krvácení. To vše představuje ochranu těla před šokem.

Zlomenina, kterou jsme správně znehybnili už při první pomoci, se hojí dvakrát rychleji než zlomenina ošetřená bez znehybnění. Toto je tedy základní podmínkou odborného léčení zlomenin, vykloubení a podvrtnutí. Jako prostředky znehybnění poslouží většinou ploché úzké předměty, které připevňujeme obvazem, provazem nebo šátkem k poraněné části těla. Takové předměty nazýváme dlahami. Známe dlahy standardní, dřevěné, drátěné, umělohmotné, gumové aj. Standardně se k znehybnění používají nejčastěji provizorní dlahy, hole, deštníky, prkénka, pravítka, proutí. Dlahy před použitím obalujeme do vaty, aby netlačily. Třírohé šátky používáme k zavěšení horní končetiny. Při zlomeninách žeber a podvrtnutí používáme náplast nebo elastické obinadlo.

Znehybnění jednotlivých částí těla

Když jsme se seznámili se základními poznatky o poranění kosti a kloubů a se zásadami znehybnění, zbývá probrat způsoby znehybnění jednotlivých částí těla.

Hlavu znehybňujeme prakovým obvazem připevněným pod bradou a přivázaným k nosítkům. Je-li raněný v bezvědomí a hrozí mu udušení zapadlým jazykem, upevňuje se hlava obvazy v poloze ke straně. Lze tak učinit obvazem ovázaným okolo čela a pod bradou, pevně přivázaným k držadlům nosítek. Hlavu můžeme znehybnit též tak, že ji obložíme ze stran pytlíky s pískem.

Dolní čelist znehybníme obvazem pevně ovázaným pod bradou a okolo temene hlavy.

Zlomenou krční páteř znehybníme podobně jako hlavu. Raněného se zlomenou hrudní páteří ukládáme v poloze naznak na tvrdou podložku, ke které ho přivážeme. Není-li po ruce tvrdá podložka, stačí uložit raněného na nosítka a přivázat ho k nim tak, aby se tělo při nesení nehýbalo.

Je-li raněný v bezvědomí, uložíme ho na břicho s podloženou horní části hrudníku a s podloženým čelem k zamezení dušení zapadlým jazykem nebo vdechnutím zvratků. Polohu na břiše volíme i při zlomenině bederní páteře. Je-li zlomena pánev, klademe raněného na tvrdou podložku přímo na nosítka s pokrčenými koleny, která podložíme. Předem však pánev pevně stáhneme obvazem.Při zlomení žeber stahujeme pevně hrudník obinadlem nebo ručníkem.

Nejčastěji je třeba znehybňovat končetiny. Při jejich znehybňování musíme dbát, aby vždy byly znehybněny oba sousední klouby, a to nad zlomeninou i pod ní. Jen tak můžeme zaručit, že zlomená končetina zůstane v klidu.

Horní končetinu lze nejjednodušeji znehybnit závěsem na obvaz nebo šátek uvázaný kolem krku. Dolní končetinu znehybníme svázáním obou dolních končetin dohromady.

Při zlomení předloktí použijeme dvě dlahy, které přikládáme z dlaňové a hřbetní strany předloktí; při znehýbňování bérce a stehna se dlahy přikládají z vnitřní a vnější strany poranění dolní končetiny.