Jednoletá přezimující nebo jednoletá ,(tj. na jaře klíčící) bylina s bledým, vřetenitým kořenem a vzpřímenou, většinou bohatě rozvětvenou, hranatou a pavučinatě chlupatou lodyhou, jež je porostlá oddálenými, střídavými listy. Ty jsou kopinaté, přízemní nedělené nebo lyrovitě peřenosečné, v řapík zúžené, dolejší lodyžní přisedlé, hořejší čárkovitě kopinaté, šedozelené, pavučinovitě chlupaté a plihé. Úbory stojí jednotlivě na konci větví a jsou vzpřímené, asi 3 cm v průměru. Jejich zákrov je vejčitý, složený ze střechovitě uspořádaných listenů, z nichž vnější jsou těsně přitisklé, vejčité a víceméně zelené, vnitřní jsou prodloužené, volné a často fialově naběhlé, opatřené trojhrannými přívěsky, černě zbarvenými, po obou stranách sbíhajícími hřebenitým třásněním, se 4-7 třásněmi na každé straně, jež na vnějších listenech jsou sotva 1 mm dlouhé a na vnitřních ještě kratší. Lůžko úboru je hustě šupinkaté. Prostřední květy v úboru, v počtu 15-19, jsou oboupohlavné, s korunou skoro pravidelnou pěticípou a fialovou. Okrajové květy, většinou v počtu 8, jsou zveličelé, neplodné a mají korunu šikmo zvonkovitou, souměrnou, nestejně pěticípou, 2-3 krát delší než květy vnitřní, krásně modrou (zřídka fialovou, růžovou nebo bílou). Ze spodních semeníků vnitřních květů vznikají po opylení nažky, jež jsou 3-3,3 mm dlouhé, jemně bíle hedvábitě pýřité, v době zralosti na obou koncích slonovinově bílé, ostatní modrošedé s bílými pruhy, na temeni opatřené dvouřadým chmýrem z dosti silných a krátkých chlupů, jež bývají asi 1 mm dlouhé a žlutavě až rezavohnědavě zbarvené. Kvete od června do srpna.

Velice hojně rozšířený plevel v obilí (hlavně v ozimech), ale také v brambořištích a v řepných polích, u cest, na výslunných pahorcích, z nížiny až do podhorského pásma. Chrpa modrá není naší domácí rostlinou, nýbrž dostala se k nám s obilím z východního Středozemí (Sicílie, jižní část Balkánského poloostrova, Asie), kde je domovem. Dnes roste skoro všude v Evropě, kde se obilí pěstuje, na sever sahá dokonce až na Island a do severních krajů v Rusku. Roste také skoro v celé mírné Asii (ale také v Indii) a v Číně. Byla zavlečena také do severní Afriky, Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. Květů chrpy modré se používalo dříve v lékařství. Je známo asi 400 druhů různých chrp, z nichž většina je domovem ve Středozemi a Asii. U nás vedle chrpy modré roste ještě dalších 14 druhů.

Zdroj: A.Pilát, O.Ušák